PIVOVAR CHROUST

Když se před šesti lety objevil na tuzemské pivní mapě nový létající pivovar, zdálo se zřejmé, proč se jmenuje Chroust. Tak jako v případě Falkona zvířátko v názvu a logu odkazuje k přelétavému, nomádskému stylu vaření s využitím cizího technologického zázemí. Jenže ten důvod je nakonec prostší. Za Chroustem stojí Karolína a Jirka Chroustovští, neboli „sládková a pivní nadšenec“, jak se sami charakterizují. Ihned se uvedli vynikajícími, převážně svrchně kvašenými pivy, kterých už navařili více jak stovku. A po několika letech poletování se tento craft beerový brouk částečně usadil.

Přistání chmelového hmyzu

Chroustovští nepostavili vlastní pivovar, ale využili kapacit potštejnského Clocka, který předloni v létě otevřel nový pivovar na kraji obce v těsné blízkosti železniční trati. Vejde se tam vedle sesterského projektu Clocku nazvaného Fenetra i další nájemník. „Jsme teď létající tak napůl,“ zamýšlí se nad novým statusem pivovaru sládková Karolína Chroustovská. „Do pivovaru Clock – Fenetra jsme si koupili vlastní tanky, do kterých vaříme naše piva. Část technologie tedy vlastníme, nicméně daleko větší část si pronajímáme. Je to koncept, který v České Republice nemá podle nás v podstatě obdobu. Tato stálá základna v pivovaru Clock nám umožňuje vařit piva ve větším objemu a v konstantní kvalitě,“ rozvíjí výhody nynějšího usedlejšího pivovarského života sládková, podle níž mělo létání kouzlo hlavně v počátku.

„Měla jsem možnost koukat pod ruce mnohem zkušenějším sládkům a mohli jsme navazovat kontakty napříč pivovarskou scénou. Zároveň samotný začátek létajícího pivovaru nebyl příliš finančně náročný, dalo by se v případě neúspěchu kdykoliv skončit bez větší újmy,“ vzpomíná. Pak se ale z Chrousta stalo jediné živobytí „a do jisté míry i životní styl“. Výrobu bylo třeba stabilizovat. „Vždy když jsme se někde zabydleli a rozkoukali, museli jsme pro nedostatek kapacity zase zvedat kotvy,“ hovoří o době, kdy chroustí várky oscilovaly od pěti do třiceti hektolitrů.

Už tehdy vznikla jedna ze stálic v portfoliu. „Z počátku jsme piva příliš neopakovali, stále jsme hledali nové chutě a přístupy. Jedním z piv, které už ale čas i zákazníci prověřili a stále se výborně prodává, je Hoptopia,“ říká sládková. „Je to velmi pitelná, příjemně hořká a krásně ovocně aromatická dvanáctistupňová APA. Navíc ji moc ráda vařím prostě proto, že mi i po letech zas a znovu chutná.“

U brouků se vaří i z medu

V rozmanitém portfoliu, kde převládají IPA, zakalené New England IPA či kyseláče, si však našel stálé místo i ležák. „Snažíme se o přidanou hodnotu, používáme například chmel z chmelnic u Úštěka, které vlastní rodina Vodňanských. Ti postupně obnovují zašlou slávu svého statku,“ popisuje Karolína Chroustovská kvality piva jménem Jura uvařeného z kounického humnového sladu a Žateckého poloraného červeňáku. Z úplně jiného konce pivního světa je Granny’s Marmelade uvařená ve spolupráci s Clockem. Hutné kyselé ovocné pivo zaujme netradiční kombinací plodů ze zahrádky, mezi nimiž nechybí rakytník či mirabelka.

Dosavadní největší výzvou však bylo předloňské sváteční pivo nazvané Vánoce 20: Med. „Bylo u něj totiž hned několik poprvé. Prvně jsem vařila pivo s medem a poprvé tento styl, který rozhodně nepatří k těm snadným. Podle našeho soudu se pivo velmi povedlo, to že napoprvé, nás těší o to víc,“ hovoří sládková o vzniku medového saisonu, tedy tradičního belgického piva, kterému dávají jemnou květinkovou chuť především výrazné belgické kvasnice. U Chrousta do ně vedle pomerančové kůry přidali ještě 100 kilogramů medu od malého lokálního včelaře Jiřího Smolíka.

Asi nejvíce se Chroustovští dnes věnují kalným, chmelem výrazně ovoněným a nepříliš hořkým zástupcům New England IPA, jejichž krémový charakter dotvářejí spolu se slady také ovesné vločky. Nejsilnější z nich pojmenovali Anežka Ch. na počest dcery a kombinace nejoblíbenějšího amerického chmele Citra s výrazným australským chmelem Galaxy nápoj mění v citronovo-mandarinkový koktejl se sladkokyselými tóny mučenky, do kterého se nějakým záhadným způsobem podařilo schovat 10,1 procent alkoholu tak, že už je nikdo nikdy nenajde.

V novém vizuálním kabátku

Stylu NEIPA loni Chroustovští vyhradili samostatnou řadu charakteristickou záhadně se tvářícími černo-stříbrnými etiketami, které se od sebe liší jen písmeny řecké abecedy. „Je to takový průlet rozmanitým světem piv vařených jako New England IPA. Snažíme se obsáhnout to, jak široký pojem to vlastně může být. Jaké všechny proměnné se v něm dají měnit. Tenhle styl nás velmi baví, takže nějaká další písmena určitě přijdou,“ říká o této řadě Karolína Chroustovská. První z nich nazvaná Alfa zaujme plnějším tělem a tóny citrusů i kokosu, který přináší nejoblíbenější chmel posledních měsíců Sabro. Druhé je lehké, novozélandský chmel Motueka do Bety vnáší například chutě angreštů či hroznů. A že do „proměnných“ ve stylu NEIPA může promlouvat mnohem víc faktorů než chmel už ukázalo chroustí pivo Visions, kde se k citrusům či kokosu přidává výrazná chuť meruněk. Za tu ovšem nemůže jen chmel, ale též nový hrdina mezi pivovarskými kvasnicemi jménem Verdant. Alpha a Beta jsou také výrazní zástupci současné vizuální koncepce, k níž patří vedle minimalistické grafiky také moderní mezinárodně působící logo chroust brewing co. Ano, psané s malým ch. A právě design hrál zásadní roli především v době, kdy kvůli pandemii většina produkce pivovarů šla do lahví či plechovek.

„Výstav v podstatě neklesl, co se ale velmi změnilo byl poměr odbytu sudů a lahví. Původně jsme prodávali 80 procent piva v sudech a 20 procent v lahvích. V koroně se to otočilo přesně naopak. Hodně pivovarů na to mělo problém zareagovat, protože stáčení piva do lahví je o dost více časově náročné, hlavně když pivovar nevlastní stáčecí linku a stáčí do lahví manuálně,“ komentuje Chroustovská loňské změny. „My jsme měli štěstí, že jsme mohli využívat stáčecí linku v pivovaru Clock. Obecně také táhlo pivo neokoukané, pro které se lidé chtějí vypravit do pivotéky, což je naše parketa. Navíc jsme záhy spustili e-shop, který hlavně během jara 2020 fungoval neuvěřitelně, podpora lidí a množství objednávek nám vyrazila dech.“ Strategie se ale kvůli karanténním opatřením prý příliš neměnila. „Stále šlo o o nadstandardní přístup k pivu, zákazníkovi a v neposlední řadě i o vypomáhání hospodským, jak jen jsme uměli,“ uzavírá sládková pivovaru, který přestal létat, ale kvalitou má na to vyletět do světa. Či minimálně do Evropy.