PIVOVAR FRÝDLANT (ALBRECHT)

Nechybělo mnoho a Frýdlant měl namísto pivovaru parkoviště. Tomu totiž měla historická budova, jejíž původ sahá až na přelom 16. a 17. století, ustoupit. Pak se však do celé věci vložil podnikatel Marek Vávra a české pivovarnictví díky němu neztratilo významnou památku, která je spojena nejen s osobností Albrechta z Valdštejna, ale výrazně též s dějinami českého ležáku. Frýdlantský pivovar byl totiž jedním z prvních, kde se charakteristicky zlatavý druh vařil a zdejší sládek Josef Daněk se v 19. století podílel na vytvoření jeho současné podoby výzkumem tzv. spodního kvašení.

Procházka areálem na břehu říčky Smědé, který před začátkem průmyslové revoluce patřil k největším na českém území, připomíná pivní archeologii. Frýdlant pamatuje hodně a stopy pivovarské historie jsou v něm dobře dochované. Nový majitel přinesl moderní technologii, ale pamětihodný areál se snaží udržet ve stavu, který umožňuje praktický výklad o dějinách vaření piva v českých zemích. A Marek Vávra vypráví o frýdlantském pivovarnictví s rozkoší, která prozrazuje, že vedle podnikatele v něm dříme pivní a architektonický nadšenec.

Oživená historie

Záchrana zámeckého pivovaru Frýdlant znamená zejména obrovskou investici, která se v současnosti pohybuje kolem sto padesáti milionů korun. Převedeno na výstav, aby areál v budoucnu uživil sám sebe a splácel náklady na rekonstrukci, mělo by se množství uvařeného piva pohybovat kolem třiceti tisíc hektolitrů ročně. Kapacitu na to pivovar má. Prostory Albrechta jsou skutečně štědré. V prostorných sklepích vyrostla nová moderní pětinádobová třicetihektolitrová varna, která doplnila původní menší, na které podnik v roce 2014 začínal a dnes je již odstavená. V objektu se nachází celá řada dalších míst, která čekají na rekonstrukci.

Pivovar se stále specializuje na český ležák, který tvoří zhruba 70 % celkového portfolia. Dominuje mu pochopitelně místní kořenitá a kůrková jedenáctka, která si roky udržuje stabilní kvalitu a pitelnost. Zbytek výstavu patří speciálům, v nichž je Frýdlant nadmíru produktivní. V roce 2021 například uvedl na trh pět nových svrchně kvašených piv. Největší výzvu podle Vávry představuje řada kyselých piv prodávaná v edici Jizerský Divočák (dříve BrontoSourus), chloubou je pak vysoce hodnocený stout Morion, který pivovar vařil i v silnější (imperial) variantě a také jako oatmeal stout, tedy vláčnější stout s přidanými ovesnými vločkami.

Vedle mnoha dalších aktivit přispívá Frýdlant i k edukaci budoucí generace sládků pořádáním rekvalifikačních kurzů a jeho areál se také otevírá kulturním akcím, pro které nabízí vzdušnou historickou aulu, dříve sladovou půdu, s vysokým dřevěným krovem. Především jde ale o místo, kde se pivař může zblízka setkat s minulostí celého odvětví a svou konzumací podpořit postupnou záchranu unikátního areálu, kde je (nejen) český ležák doma.