PIVOVAR KYTÍN

Kytín je oblíbenou destinací všech protřelých trampských vlků, kteří se s tornou a ešusem toulají po hřebenech Brd. Alespoň jedno pivo se sluší dát na Čunčí hubě v lese nad vsí, po náročném sestupu se pak obvykle popíjí „Gambáč“ v legendární putyce Na Vršíčku s výhledem na kostelík Panny Marie a úhlednou náves Kytína. Na té byla dlouhou dobu jednou z nejvýraznějších budov výrobna dveří a skříní CAG. Právě ta otevřela symbolická vrata pro to, aby se v malebné vísce zabydlel i ryze pivovarský duch. Rodina Pomahačova se zde totiž rozhodla vedle své firmy vybudovat i pivovar, ale ne ledajaký. Neznalý návštěvník by klidně hádal, že vchází do zrenovované budovy z 19. století, nikoli do citlivě pojaté novostavby, která má evokovat starosvětského ducha.

Majitel Michal Pomahač starší je s místem spojený rodinnou tradicí. Jeho pradědeček Josef, zedník, se sem přiženil, aby pomohl obnovit obec poničenou požárem, a v roce 1915 narukoval. Z haličského bojiště Velké války se už nevrátil. Jeho pravnuk odkoupil zdevastovaný statek na návsi. Jednu část obsadila firma, tu druhou pak později novostavba s nezaměnitelně hranatým průčelím, pivovarským komínem a poetickou zahrádkou zasazenou na terén svažující se ke kytínskému rybníčku. Původně zde měly parkovat veterány, Pomahačova velká vášeň, ale ty nakonec musely ustoupit pivu. Stavba je poctou předkům i majitelově lásce k historii a starým věcem. Charakterizuje ji starosvětská elegance i cit pro detail, díky kterému se uvnitř člověk skutečně cítí jako v živé připomínce minulosti.

Desítka je grunt!

Kytín se za pár let své existence stal oblíbeným poutním místem pro rodiny s dětmi, cyklisty i běžné pivní nadšence, které uspokojí jednak rustikálním a prostým vesnickým jídelníčkem, ale především pivem. „Už od začátku jsme se možná trochu netradičně chtěli zaměřit hlavně na klasickou desítku. Aby byla plná, pitelná, správně hořká, to byl tátův hlavní cíl,“ říká hrdě Michal Pomahač mladší a nutno říct, že pýcha je tu na místě. Kytínská desítka je ozdobou nejen Brd. Je lahodně hutná, silně chlebová s krásnou chmelovou linkou, kde si bylinky podávají ruku s citronovou kůrou. Ztělesňuje ideál poctivého výčepního piva, které disponuje vysokou pitelností, přitom neztrácí chuť ani při dlouhém popíjení (autor těchto řádků to testoval mnohokrát).

Ležákovou rodinu, která stále tvoří hlavní hybnou sílu kytínského pivovaru, doplňuje Granátový ležák 11° s lahodným sladově karamelovým profilem a příjemně kulatá dvanáctka, která podle Pomahače do obliby začíná mohutně šlapat na paty vlajkové desítce. „Já jsem velmi pyšný na náš nakuřovaný speciál Kytínský doutnák 13°, což je taková decentní česká verze Rauchbieru. To je pivo, které moc jinde neochutnáte,“ dodává. Samozřejmě, znalci odkojení slavnými bamberskými „nakouřenci“, které evokují pojídaní uzeného masa s hlavou ve vyhaslém krbu, si budou stěžovat jen na lehkou stopu nakuřovaného sladu v chuti. Zatímco klasické Rauchbiery patří mezi piva, která umí pivaře rozdělit, Kytínský doutnák patří mezi přístupnější interpretace. A navíc perfektně pasuje k místním zemitým hospodským jídlům.

Nechybí ani svchrňáky

„Nechceme ale být zcela mimo hlavní proud, tak jsme uvařili několik svrchně kvašených piv, které nám tedy zároveň i chutnají,“ říká s úsměvem Pomahač. Do Kytína se tak vedle bylinných tónů „žatečáku“ pomalu vloudilo i dominantní citrusové aroma. Veterány táborových ohňů potěšila IPA Little Horn 15°, v Kytíně však zdomácněla spíše rodina „ejlů“ pojmenovaná na počest zakladatelské rodiny Helper: „Jsem samozřejmě hrdý na náš svrchně kvašený Minihelper, který byl uvařen na oslavu narození mého syna a od té doby je díky své popularitě stále v nabídce,“ líčí Pomahač. Svrchně kvašená piva typu Ale má Kytín obstojná, ale se suverenitou jeho „spodňáků“ soupeřit nemohou, na to je konkurence v současnosti až příliš neúprosná. Pivní poutník se tak pro IPA možná vydá přes kopec do Všerada, nebo zváží výjezd do příbramského Podlesí, které disponuje větší variabilitou, když nabízí nejen americké, ale i britské a australské varianty.

To však neznamená, že vám pod kytínským komínem bude cokoli chybět. Málokdy se stane, že se v historizující novostavbě podaří vytvořit tak silnou atmosféru, navíc posílenou skvělým pivem.