PIVOVAR OVIPISTÁN

Začalo to jako středoškolský vtip skupiny přátel, kteří v roce 2000 založili Republiku Ovipistán. „Pivo se dostalo nejen do názvu republiky, ale i do srdcí jejích občanů. Od roku 2009 měl stát vlastní pivo z domácího pivovaru, jeho produkce však nebyla dostatečná, aby uhasila žízeň Ovipistánců,“ poznamenává jeden ze zakladatelů Viktor Johanis. Že to není jen studentský žertík, dokázala parta přátel naplno až o dvacet let později, když v červenci loňského roku otevřela v době mezi lockdowny pivovar ve staré budově bývalé hospody v malé obci Ledce v královéhradeckém kraji. Dokonce národní pivovar. Geograficky se sice nachází na území České republiky, která už národní pivovar má v Českých Budějovicích, ale smýšlením jde o území svobodné a soběstačné.

Tady končí legrace

Během slavnostního zahájení provozu v sobotu 4. července 2020 čekalo na návštěvníky převážně venkovní posezení před pivovarskou budovou a v blízkém okolí. A něco málo lavic a stolů uvnitř, v okolí třínádobové desetihektolitrové varny. „Technologie pochází z Čínské lidové republiky. Původně jsem uvažovali o dodávce z České republiky, ale v této zemi nebyly zrovna dostatečné výrobní kapacity, a tak jsme technologii nakonec pořídili ve státě, který je v abecedě hned vedle,“ uvádí pivovar na svých webových stránkách. Skoro by to mohl být vtip, vzhledem k tomu, že do skrovné ovipistánské republiky, jejíž hranice jsou spíše mentální než geografické, proudí tak jako tak ze zahraničí vše. Od kounických sladů ze „sousední“ České republiky po ty bavorské ze známé sladovny Weyermann.

V okolí pivovaru se v době slavnostní “otvíračky” všude ke slovu hlásilo stylizované logo se lvem, u něhož nebylo jisté, kolik má ocasů, zato však bylo zřejmé, že ve svých tlapách třímá sud. Ale jakmile došlo na první ochutnávku, bylo jasné, že legrácky můžou jít stranou. Světlá jedenáctka Premiér s pronikavou hořkostí a kořenitostí danou použitím chmele Kazbek byla osvěžujícím uvítáním v nové pivní říši. A čtrnáctistupňový kávový, sametově hladký černý ležák První dáma ambice nového pivovaru potvrdil. „Svou hořkostí bojuje proti zažitému stereotypu, že tmavé pivo musí být sladké a je pro ženy. Obliba tohoto piva dokazuje, že tento boj je úspěšný,“ zařazuje Viktor Johanis Černou dámu mezi piva, na která jsou v Ovipistánu nejvíce pyšní. A jako druhou velkou výzvu zmiňuje Atašého, India Pale Lager, který v sobě mísí chuť a pitelnost českého ležáku s oříškovostí mnichovského sladu a citrusovou aromatičností a hořkostí amerického chmele Cascade.

Chmely z lužních lesů

Ovipistán příliš nevybočuje z tradičních pivních mantinelů. Ale snahou nikoli překračovat hranice, ale spíše budovat solidní pivní základy si zaslouží divokou kartu v našem pivním výběru. Jeho ležáky Prezident a Premiér se vyznačují hořkostí, která je kolikrát typická spíše pro piva typu Ale a zvláštní pozornost si zaslouží ovipistánské speciály. Nakuřovaný žitný ležák Senátor je chlebnatý, tak akorát voní po uzeném i po drsném žitném sladu a je velmi pitelný. Šestnáctka Imperátor je kořenitá a navzdory své síle též sympaticky hořká. A IPA jménem Velvyslanec těží svou přímočarou, pryskyřičnatou, grepovou a kořenitou chuť z nové české chmelové odrůdy Most, která má za rodiče americký Cascade a divoké chmely z českých lužních lesů.

Během dvou let vznikly zhruba dva tucty ovipistánských piv. Dělají zatím své republice dobré jméno u sousedů v Česku. Natolik, že tento vtip už můžeme s klidným srdcem začít považovat za skutečnost.