PIVOVAR PERMON

Když člověk takhle na prahu čtyřicítky vzpomíná, kdy poprvé okusil řemeslné pivo z tuzemských minipivovarů, napoprvé se vybaví především první loky legendární IPA Zlatá Raketa od pivovaru Matuška. Ale pak se objeví vzpomínka ještě o pár let starší, z hloubi druhé půle předminulé dekády. Tehdy na zahájení malého sokolovského filmového festivalu tekla proudem jedenáctka z nového místního pivovaru Permon. A jasně ukázala sílu českého ležáku, když je nefiltrovaný, nepasterizovaný a plný jemně kořenitého žateckého chmele.

„Naše první kroky v pivovarnictví byly zaměřeny především na tradiční české receptury,“ hovoří o počátcích Permona jednatel pivovaru Michal Sás. Ale záhy přišly první svrchně kvašené pokusy, lehčí P.A.P.A. a silnější P.I.P.A., které jsou součástí portfolia dodnes. Stejně tak jako nejoblíbenější pivo. „Naší vlajkovou lodí a tedy i nejprodávanějším pivem je SHERPA IPA 16°. Jedná se žitnou IPA chmelenou americkými odrůdami chmele. Tento druh piva není až tak výjimečný, jen ne každý ho umí opravdu trefit. Já věřím, že nám se to daří již téměř deset let,“ říká Sás.

Permon hned z kraje učinil jeden podstatný krok, kterým se odlišil od většiny českých minipivovarů. Záhy totiž začal svá piva lahvovat do půllitrového skla. „Pro nás a náš pivovar to byly zlomové okamžiky. V roce 2011 pořízená lahvovací linka dostala naše jméno a pivo na trh pro nás raketovým způsobem,“ chválí tehdejší rozhodnutí Sás. Lahve pozvolna plnily nejen pivotéky, ale i maloobchodní řetězce. A dnes jsou k nalezení třeba také v internetovém obchodě Rohlík. Sokolovští pomohli dostat produkty z řemeslných pivovarů do širšího povědomí, cenově dostupné svrchně kvašené kousky ukazovaly, že české pivo a hlavně dobré pivo nemusí být nutně ležák. K dnešnímu dni navařili bezmála 200 různých druhů piv. Velkou část produkce tvoří jednochmelové IPA řady Hopper nebo jejich lehčí bratříčci z kolekce Easy Hopper.

Ale jak podotýká Michal Sás, v Permonu vaří „takřka všechny styly“. Někdy jen vymýšlejí, jak co nejvíce ozvláštnit IPA, třeba přidáním chilli odrůdy Habanero nebo použitím devatenácti různých chmelů. Ale v poslední době hodně sází také na populární kyselá piva. Stojí za nimi především sládek Petr Bohánek, který se k týmu a hlavnímu sládkovi Janu Radovi připojil předloni. „Pro našeho sládka Honzu je vždy výzva udělat ležák podle svých představ, nikdy není stoprocentně spokojený a to je dobře. Petr je odvážnější sládek, pro něj je vždy výzva nacpat co nejvíce ovoce do nějakého kyseláče, tak díky němu vznikla oblíbená série kyselých piv Joe In The Garden,“ rozpovídá se Michal Sás o řadě piv v duchu německého stylu Gose, kde vedle kyselosti nechybí také špetka soli. A jak napovídá název, vedle ovoce se tam občas dostane i leccos jiného ze zahrádky, třeba červená řepa.

V roce 2019 Permon pořídil novou plechovkovací linku. „Neuvěřitelně nám pomohla v této krizi, kdy se zpomalil prodej sudového piva,“ pochvaluje si Sás prozíravou investici. „Měli jsme štěstí, že jsme technologii na plnění lahví měli již dávno před covidem, plechovkovací linku jsme pořídili těsně před krizí. Tudíž nám výstav pivovaru díky tomu neklesl, možná i lehce stoupl. Láhve a plechovky jsou ale oproti sudům nákladnější na přípravu, materiál, dopravu.“

Koronakrize nakonec sokolovské přiměla udělat vlastní e-shop, omezit nadbytečné náklady, ale také se víc věnovat novým recepturám, ladit ty staré, modernizovat etikety. „Prostě vše, na co nebylo před krizí moc času. Myslím si, že se nám to docela povedlo a opět i díky štěstí procházíme touto hrůzou bez velkých ztrát,“ dodává Sás, který si dobře uvědomuje, jak důležité je vedle kvality piva vyladit také obal. „Etikety se snažíme držet moderní, srozumitelné, zapamatovatelné a měly by v první řadě zákazníka zaujmout. Ne vždy se to povede,“ uzavírá sebekriticky.

Pro přílišné sebemrskačství určitě není důvod. Ale je pravda, že pokud mají tuzemské minipivovary co dohánět nejen před západními, ale třeba také před polskými či maďarskými kolegy, je to právě design. Zahraniční plechovky občas z regálů pivoték nápaditěji křičí „Kup si mě!“, byť v obsahu domácí produkce nezaostává.